Jak je to se "stárnutím" a životností dětské autosedačky?

Dnes si povíme něco o tématu, se kterým se setkáváme prakticky každý den. Jak je to se životností dětské autosedačky?

               Každý výrobek je vytvořen z nějakých materiálu, nějakým konkrétním postupem, při kterém se výrobní materiály tváří, upravují, kombinují a přizpůsobují. Jde o tepelnou úpravu, přidávání různých aditiv a absorbentů škodlivých látek, posilování ochrany před působením chemikálií, UV záření, nebo výparů z provozních látek se kterými výrobek přichází do styku. Pokud budeme hovořit o dětské autosedačce, je tato problematika extrémně složitá, protože auto je z pohledu chemie a fyziky neuvěřitelné bojiště. Kombinují se zde chemické vlivy (výpary z ropných produktů jako jsou maziva a palivo, stovky různých materiálů, které emitují svá chemická rezidua, stopové prvky, nebo kombinace všeho jmenovaného) a fyzikální působení (síly působící různými směry, síly způsobené pohybem dítěte, otřesy, vibrace, střídání teplot, rychlé změny vlhkosti, UV záření…). A tomu všemu musí autosedačka odolávat a uchovat si požadované vlastnosti. Zkusme si jednotlivé materiály a jejich život trochu vysvětlit.

-        - Polypropylen (PP) - je extrémně pružný (elastický) materiál. Může bez destrukce dosáhnout rozměrových změn až 400%. Pružnost je důležitá proto, aby materiál svou deformací při nárazu pohltil co nejvíce energie. Jeho „kvalita“ je vždy stejná. V konstrukci autosedačky jde hlavně o sílu použitého materiálu a jeho prostorové konstrukční řešení (to, jak jsou kombinovány plochy, výztuhy, tvary). Protože není úplně nejpevnější (velká tvrdost = menší pružnost), často se kombinuje s jinými druhy plastů, nebo u špičkových výrobků s kovovými materiály.

-        - Polyacetal (polyoxymetylen, POM) – tvrdší plast s menší elasticitou. Používá se na tlačítka, průchodky pásů, držadla -  díly které nejsou namáhány velkými silami.

-        - Polystyren (PS) – používá se ve formě zpěňovatelného polystyrenu (EPS), nebo vytlačovaného pěnového PS (XPS). Najdeme ho v podobě výplní, tlumících vložek, nebo nárazových izolací. Je křehký, ale při destrukci pohltí velké množství energie.

-        - Polyester (hlavně syntetická polymerová vlákna) – používá se na výrobu potahů, ale hlavně bezpečnostních pásů.

-        - Kovy – většinou jsou pevnější, ale velmi drahé. Ve výrobě dětských autosedaček se používá zejména ocel. Ta je pevná, ale těžká a hůře se tváří. Vysokopevnostní oceli jsou používány na pevnostní rámy sedaček, nebo isofixové zámky. Běžné konstrukční oceli pak na spojovací součásti, nebo místa vystavená nadměrnému otěru. Mnohem perspektivnější materiál je hliník v podobě různých slitin. Je lehký, pevný, korozivzdorný. Často se používají materiály s původem v letectví (dural, duarlumin, EN AW-1050A, EN AW-2017). Na autosedačkách ve vyšších cenových hladinách najdeme i pevnostní rámy z těchto slitin.

      Jak vidíte, dětská autosedačka obsahuje řadu různých materiálů, které plní rozdílné úlohy. A taky mají různé vlastnosti. Některé jsou v autě takřka inertní (kovy), některé jsou na prostředí citlivější. Nejčastější kategorií materiálů jsou polymery, a to hlavně polypropylen. Pojďme se podívat na to, co na ně v našem vozidle působí a jak:

-        - Fotooxidační stárnutí – zjednodušeně řečeno jde o působení světelného záření v různých frekvencích. Nejsilněji zde působí ultrafialové záření (UV). Projeví se v praxi tím, že plast zkřehne. Nový výrobek z polypropylenu je velmi pružný a díky tomu skvěle pohlcuje síly na něj působící. Starý výrobek při nárazu praská, vytváří ostré štěpiny, které mohou způsobovat vážná zranění.

-        - Termooxidační stárnutí – působení různých teplot, které ovlivňují některé chemické vazby v materiálu. V autě dochází k rychlým změnám teplot ve velkém rozsahu (nastoupíte do vymrzlého auta, kde během několika minut zatopíte na příjemnou teplotu, nebo naopak vychladíte rozpálené auto klimatizací). Takové působení je pro plasty obecně hodně náročné.

-        - Mechanické vlivy – jde hlavně o vibrace, ohyb, tlak, nebo tahové síly. Vytváří je nejen pohyb auta, ale také například to, když se dítě v sedačce nohama vzpírá o sedadlo, nebo do sedačky nastupuje a stoupá na různé její části.

-        - Chemické vlivy prostředí – působení složitých látek pocházejících z výparů ropných produktů, působení ozónu, dusíkatých sloučenin.

Výrobci se působení výše zmíněných vlivů brání vymýšlením nápaditých konstrukčních řešení, kombinací různých typů materiálů, nebo u nejlepších sedaček přidáváním nejrůznějších absorpčních činidel. To nejsou chemikálie, ale mechanické přísady pohlcující vnější vlivy (pokud Vás zajímá, jak přesně fungují, doporučuji nastudovat téma „van der Waalsovy síly“).

Co z výše zmíněných informací vyplývá pro praktické použití dětské autosedačky a její životnost?

-        - Každá sedačka má výrobcem stanovenou doporučenou dobu, po kterou by měla být používána. Proto zejména u sedaček s větším váhovým rozpětím je na místě ptát se, jakou životnost udává výrobce. Použití po lhůtě životnosti může být velmi nebezpečné, a to hlavně z důvodu jiné charakteristiky lomu a snížené pevnosti a elasticity materiálů.

-        - Delší životnost sedačky zpravidla znamená i nějaké navýšení ceny. Důvodem je použití dražších kombinací materiálů, jejich ochrana, nebo složitější způsob tepelného zpracování.

-        - Rozhodující pro určení použitelnosti je moment, kdy sedačka opustí tzv. „kontrolované podmínky“. To znamená zjednodušeně to, kdy jí vyndáte z krabice. Obal představuje ochranu, která dokáže zabránit působení vnějších vlivů, zejména fotooxidační degradaci materiálů a chemickým vlivům. Z toho vyplývá jedna extrémně důležitá informace.

-     -Údaje uvedené na plastových dílech (ony tzv. „budíky“) označují datum výroby konkrétního dílu a ne datum, od kterého se počítá životnost. Proto jsou tato data z pohledu životnosti sedačky jen orientační.

Jak tedy zacházet s tím, že dětská autosedačka má nějakou životnost?

-        - Věřte tomu, že tento údaj není samoúčelným výmyslem výrobců. Má velmi zásadní vliv na funkci dětského zádržného systému.

-        - Pokud máte sedačku připravenou pro druhé dítě, pak je velmi dobré jí při uložení uložit do igelitového obalu a krabice. Uložena pak má být ve stabilním prostředí, za běžné vlhkosti a stálé teploty. To může stárnutí sedačky značně zpomalit a v praxi je dobu uložení možné odečíst od věku sedačky.

-        - Stárnutí sedačky se na ní nemusí nijak viditelně projevit. Částečně můžete zaregistrovat například změnu barvy plastů, bílá místa okolo spojovacího materiálu, praskliny, nebo deformace. Pokud najdete přímou, rovnou prasklinu, je sedačka velmi stará, nebo byla vystavena nadměrnému namáhání.

-        - „Budíky“ na plastových dílech berte velmi orientačně. Označují datum výroby konkrétního dílu, ne datum související s životností sedačky.  

-        - Věřte odborníkům. Agentura JPP (jedna paní povídala) není ten správný zdroj vědomostí pro bezpečnou dopravu dětí ?

Zdroj informací: Christoph Maier, ředitel vývoje evropských produktů Wonderland Group (Nuna, Joie, Graco)